Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Zámek (městské muzeum), Polná
zpět do výpisu
Hrad byl založen pravděpodobně na konci 12. století jako opevněné sídlo na zemské hranici při křižovatce obchodních cest. Objekt prošel mnoha stavebními úpravami, několikrát vyhořel, byl svědkem rokování o míru v době válek s Uhry a důležitých královských a jiných státních návštěv. Dnes zde sídlí městské muzeum a areál slouží kulturním a společenským potřebám obce.
Region: | Jihlavsko | Okres: | Jihlava | Obec: | Polná |
|
Číslo popisné: | 486 | Zpřístupnění: | přístupné s omezením | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
Oficiální název: | Městské muzeum v Polné | Rejstříkové číslo KP: | 16918/7-5073 | URL: | www.muzeum-polna.cz | GPS souřadnice: | 49°29'14.715"N, 15°42'51.329"E | Slohové období (hlavní): | Gotika | Slohové období (další): | Renesance | Slohové období (další): | Klasicismus | Slohové období (další): | Baroko | Slohové období (další): | Architektura po 2. světové válce |
|
Podrobný popis:
Polenské muzeum vzniklo v rámci přípravy Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895. Návštěvník si může vybrat ze tří prohlídkových tras. Trasa I. nabízí lapidárium, lékárnu U Černého orla, kupecký krám, polenská řemesla a „hladomornu". V prvním podlaží hradu vede II. prohlídková trasa – erbovní sál, kde je umístěno torzo Krista ze 14. století, sál Ditrichssteinů a Kunštátský sál z 15. století. III. trasa seznamuje návštěvníka se vznikem muzea, významnými osobnostmi Polenska a nabízí otevřený depozitář nábytku a také expozici o vzniku Československa a roli československých legií v 1. světové válce. V předzámčí se nachází stálá expozice historických hodin a dva výstavní sály, kde každoročně probíhají sezonní výstavy. Součástí městského muzea je i barokní měšťanský dům v Poděbradově ulici, kde je nainstalována expozice Stará polenská škola s interiérem z roku 1866.
První zmínka o Polné je z roku 1242, kdy se uvádí, že Jan z Polné, syn Zbyslava z Bratřic, založil ves Polnou. Kolem roku 1320 získává polenské panství Jindřich z Lipé. Hrad se vzpomíná až v roce 1356, kdy panství získal Jan Ptáček z Pirkenštejna. Za panování tohoto rodu, zejména v době husitských válek vzrůstá význam hradu. Dcera Hynka Ptáčka Žofie se provdala za syna Jiřího z Poděbrad Viktorína a přinesla hrad věnem. Viktorín Polnou spolu s několika dalšími hrady prodal Burianovi Trčkovi z Lípy. Vojenské zmatky v pohusitském období výrazně ovlivnily osud hradu. Nejdříve Polnou obsadil král Jiří z Poděbrad, pak se města úskokem zmocnil Jan ze Šternberka. Jeho otec Zdeněk ze Šternberka, veliký odpůrce Jiřího z Poděbrad, učinil z hradu vojenskou základnu uherského vojska. Svatováclavský sněm nakonec hrad vrátil Viktorinovi. V období renesance byly některé části areálu hradu upraveny pro potřeby pohodlného bydlení a vedle starého hradu vyrostla zámecká část. Časté střídaní majitelů panství trvalo až do roku 1623, kdy Polnou získal od císaře Ferdinanda II. olomoucký biskup, kardinál a kníže František z Ditrichsteina. Zámek od roku 1735 sloužil jen jako obydlí panských úředníků. Město i zámek stihlo několik požárů, takže správa panství byla nakonec přenesena do Přibyslavi. V roce 1922 koupila zámek tělovýchovná jednota Sokol. Dnes je objekt v majetku města.