Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Folklorní soubor Rožínka, Dolní Rožínka
zpět do výpisu
Psal se školní rok 1982/83 a tehdy poprvé paní Věru Palatickou napadlo s dětmi svojí čtvrté třídy založit národopisný kroužek. Asi nikdo netušil, co to obnáší, ale celá třída byla nápadem nadšená. Za velké pomoci rodičů se podařilo ušít první modrobíle pruhované sukně a obyčejné bílé plátěné košile. Děti si tehdy především hrály a opravdu je to bavilo. Občas někde svoje „umění“ předvedli na jevišti.
| Region: | Bystřicko | | Okres: | Žďár nad Sázavou | | Obec: | Dolní Rožínka | | Ulice: | Dolní Rožínka |
|
více informací
Podrobný popis:
Zlomovým rokem konce dětských her se stal školní rok 1985/86, neboť tehdy se poprvé paní Palatická se svými čtyřmi žáky přihlásila na školení vedoucích folklorních souborů do Třebíče. Tehdy třídenní školení vedla paní Zdeňka Jelínková a u klavíru ji „statečně“ doprovázel pan Míla Brtník. Toto školení se souboru stalo osudným, protože tady se nás tehdy ujali členové souboru Vysočan z Jihlavy a za tři dny školení jsme dostali pěkně do těla. Od této doby k nám dvakrát ročně na celou sobotu několik let jezdil pan Ing. Míla Brtník. Bývalo to nacvičování tanců, kroků a průprav od rána do večera. Pokaždé to byla pěkná dřina, ale základy jsme pochytili.
Sobotní nácviky s „Brťou“, jak jsme mu pracovně říkali, probíhali až do ukončení vedení souboru paní Palatickou. Během práce paní Palatické se spousta dětí naučila základním tanečním krokům a v kolektivu ostatních dětí si především užila spousty legrace a „nervů“ během vystoupení v celé republice. Každý, kdo prošel „národopisem“ může zavzpomínat.Po paní Palatické záštitu nad souborem převzala obec Dolní Rožínka. Postupem politických změn se musely všechny soubory, navazující na práci paní Palatické, spojit do Občanského sdružení Groš, jehož součástí je i soubor Rožínka. V současné době pracuje pod vedením Simony Špačkové a má 19 členů.
Psal se školní rok 1982/83 a tehdy poprvé paní Věru Palatickou napadlo s dětmi svojí čtvrté třídy založit národopisný kroužek. Asi nikdo netušil, co to obnáší, ale celá třída byla nápadem nadšená. Za velké pomoci rodičů se podařilo ušít první modrobíle pruhované sukně a obyčejné bílé plátěné košile. Děti si tehdy především hrály a opravdu je to bavilo. Občas někde svoje „umění“ předvedli na jevišti.
