Hrad byl založen pravděpodobně na konci 12. století jako opevněné sídlo na zemské hranici při křižovatce obchodních cest. Objekt prošel mnoha stavebními úpravami, několikrát vyhořel, byl svědkem rokování o míru v době válek s Uhry a důležitých královských a jiných státních návštěv. Dnes zde sídlí městské muzeum a areál slouží kulturním a společenským potřebám obce.
Oficiální název: | Městské muzeum v Polné | Rejstříkové číslo KP: | 16918/7-5073 | URL: | www.muzeum-polna.cz | GPS souřadnice: | 49°29'14.715"N, 15°42'51.329"E | Slohové období (hlavní): | Gotika | Slohové období (další): | Renesance | Slohové období (další): | Klasicismus | Slohové období (další): | Baroko | Slohové období (další): | Architektura po 2. světové válce |
|
Podrobný popis:
Polenské muzeum vzniklo v rámci přípravy Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895. Návštěvník si může vybrat ze tří prohlídkových tras. Trasa I. nabízí lapidárium, lékárnu U Černého orla, kupecký krám, polenská řemesla a „hladomornu". V prvním podlaží hradu vede II. prohlídková trasa – erbovní sál, kde je umístěno torzo Krista ze 14. století, sál Ditrichssteinů a Kunštátský sál z 15. století. III. trasa seznamuje návštěvníka se vznikem muzea, významnými osobnostmi Polenska a nabízí otevřený depozitář nábytku a také expozici o vzniku Československa a roli československých legií v 1. světové válce. V předzámčí se nachází stálá expozice historických hodin a dva výstavní sály, kde každoročně probíhají sezonní výstavy. Součástí městského muzea je i barokní měšťanský dům v Poděbradově ulici, kde je nainstalována expozice Stará polenská škola s interiérem z roku 1866.
První zmínka o Polné je z roku 1242, kdy se uvádí, že Jan z Polné, syn Zbyslava z Bratřic, založil ves Polnou. Kolem roku 1320 získává polenské panství Jindřich z Lipé. Hrad se vzpomíná až v roce 1356, kdy panství získal Jan Ptáček z Pirkenštejna. Za panování tohoto rodu, zejména v době husitských válek vzrůstá význam hradu. Dcera Hynka Ptáčka Žofie se provdala za syna Jiřího z Poděbrad Viktorína a přinesla hrad věnem. Viktorín Polnou spolu s několika dalšími hrady prodal Burianovi Trčkovi z Lípy. Vojenské zmatky v pohusitském období výrazně ovlivnily osud hradu. Nejdříve Polnou obsadil král Jiří z Poděbrad, pak se města úskokem zmocnil Jan ze Šternberka. Jeho otec Zdeněk ze Šternberka, veliký odpůrce Jiřího z Poděbrad, učinil z hradu vojenskou základnu uherského vojska. Svatováclavský sněm nakonec hrad vrátil Viktorinovi. V období renesance byly některé části areálu hradu upraveny pro potřeby pohodlného bydlení a vedle starého hradu vyrostla zámecká část. Časté střídaní majitelů panství trvalo až do roku 1623, kdy Polnou získal od císaře Ferdinanda II. olomoucký biskup, kardinál a kníže František z Ditrichsteina. Zámek od roku 1735 sloužil jen jako obydlí panských úředníků. Město i zámek stihlo několik požárů, takže správa panství byla nakonec přenesena do Přibyslavi. V roce 1922 koupila zámek tělovýchovná jednota Sokol. Dnes je objekt v majetku města.