Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Zámek (muzeum), Budišov
zpět do výpisu
Ve 13. století vodní tvrz, od 16. století renesanční sídlo, od 18. století honosný barokní zámek – to vše byly v průběhu historie podoby budišovského zámku. Dnes nabízí zdejší zoologický depozitář návštěvníkům možnost prohlédnout si jedinečné přírodovědné sbírky Moravského zemského muzea. V místních historických interiérech proto nepotkáte bílou paní, ale vycpaného medvěda či lva.
Region: | Třebíčsko | Okres: | Třebíč | Obec: | Budišov |
|
více informací
Podrobný popis:
MZM zámek získalo do správy v roce 1974 a po rozsáhlých úpravách zde vybudovalo depozitáře přírodovědných oddělení. Veřejnosti přístupná část zoologického depozitáře představuje nejstarší kolekce vycpanin ptáků, savců, ryb i obojživelníků ze sbírkového fondu oddělení doplněné trofejemi z loveckých výprav do Afriky, Asie a Kanady. Z nových přírůstků je v zámeckém depozitáři uložen materiál získaný během studijních sběrných cest do oblasti delty Dunaje v letech 1979-1990, na Kubu (1987), do Jakutska (1991) a Jižní Ameriky (1994-1998). Sbírky obratlovců jsou doplněny ukázkami zástupců několika skupin bezobratlých živočichů – mořských hub, žahavců, korýšů, měkkýšů, červů a ostnokožců.
Tvrz stávala v Budišově od 13. století, chráněná před útoky vodním příkopem a dvěma dnes již vysušenými rybníky. Rod pánů z Budišova však tvrz nevlastnil dlouho a v průběhu 15. století se na tvrzi vystřídalo několik majitelů. Roku 1573 ji získal Václav Berka z Dubé a rozhodl se kamennou tvrz přebudovat v renesanční zámek. Ani renesanční blokovou podobu s pravoúhlým nádvořím a arkádami si však budova neudržela dlouho. Roku 1715 získali zámek Paarové a ihned jej začali přebudovávat na tehdy moderní honosné barokní sídlo s bohatě zdobeným portálem. Barokní zásahy se dotkly i interiéru a ozdobily jej štukem a malovanými ornamenty podle čínských vzorů.
Za návštěvu stojí také park se čtyřmi rybníky, vybudovaný ve 20. letech 18. století částečně ve francouzském stylu. Původně obsahoval i bohatou sbírku plastik, do dnešní doby se však zachovala pouze torza sochy Sfingy a Atlase.
Paarové se zámku vzdali v roce 1794, kdy jej vyměnili za Kardašovu Řečici. Posledním místním zámeckým pánem byl JUDr. Richard Baratta-Dragono, jehož rod pocházel až z Neapole. Po té, co mu byl zámek roku 1945 vyvlastněn a musel se odstěhovat, část budovy byla přestavěna na bytové jednotky. Kromě nich zde krátce sídlila škola i textilní sklad. Od roku 1974 však převzalo zámek do správy Moravské zemské muzeum, které sem po rozsáhlých stavebních úpravách umístilo depozitáře přírodovědných oddělení. Od roku 1991 muzeum veřejnosti představuje své nejstarší sbírkové kolekce vycpaných ptáků, savců, ryb i obojživelníků.