Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Zámek (muzeum), Moravské Budějovice
zpět do výpisu
Zámek vznikl z iniciativy hraběte Rudolfa Jindřicha ze Schaumburgu mezi lety 1666-1672 spojením několika renesančních měšťanských domů a radnice. Za hrabat Wallisů byly budovy sjednoceny klasicistní fasádou. V zámku dnes sídlí se svou stálou expozicí Muzeum řemesel Moravské Budějovice, které je pobočkou Muzea Vysočiny Třebíč.
Region: | Moravskobudějovicko a Jemnicko | Okres: | Třebíč | Obec: | Moravské Budějovice | Ulice: | nám. Míru |
|
Číslo popisné: | 1 | Zpřístupnění: | přístupné s omezením | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
Oficiální název: | Muzeum řemesel Moravské Budějovice | Rejstříkové číslo KP: | 38918/7-2850 | URL: | http://www.muzeum.mbudejovice.cz | GPS souřadnice: | 49°3'6.098"N, 15°48'32.091"E | Slohové období (hlavní): | Klasicismus | Slohové období (další): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Základ sbírky tvoří unikátní doklady zaniklých a zanikajících řemesel. V budově bývalých Masných krámů, stavbě ve tvaru podkovy z roku 1839, nacházející se pod zámkem jsou prezentovány doklady řemesel venkovských. Jejich vývoj je zde zachycen od tzv. cechovního uspořádání, přes devatenácté století, kdy byly cechy zrušeny, až po staletí dvacáté, kdy řada řemesel přešla do průmyslové výroby. Další část zámku je věnována historii Moravských Budějovic od nejstaršího osídlení až po rok 1945. Ve velkém sále, ve kterém se konají různé společenské události, se nachází galerie Wallisů.
Zámek stojící v horní části náměstí se podle nejnovějšího archeologického průzkumu (L. Poláček) nachází možná v místě někdejšího zemanského dvorce, který je předpokládán k roku 1231. Byl to úděl královny Konstancie, vdovy po Přemyslu Otakarovi I. (papežská listina Řehoře IX.).
Zámek je jednopatrová budova s mohutnou hmotou mansardové střechy, která spolu s dlouhou fasádou vytváří dojem monumentální stavby, ovšem bez toho, abychom stavbu mohli označit za zámek ve smyslu architektonického typu. Svým nepravidelným půdorysem naznačuje spojení dnes jednotné stavby z několika renesančních měšťanských domů (radnice a čtyři další domy).
Na počátku 18. století pak byla na svahu u zámku založena okrasná francouzská zahrada. Ta byla před rokem 1824 přeměněna na přírodně krajinářský park. Zbytkem tohoto parku je nynější pás zeleně přístupný barokní branou mezi zámkem a budovou spořitelny. V zámku, který je od roku 1946 majetkem města, sídlí muzeum, městská knihovna a informační středisko. V bývalých konírnách ve dvoře jsou výstavní prostory a nádvoří je upraveno jako klidová zóna pro veřejnost.